Rozhodl jsem se zpestřit naše stránky svými subjektivními dojmy kolem muziky, tak jak to vidím já, naprostý začátečník pokročilého věku, který do svých 68 nikdy na nic nehrál.

K aktivní muzice mě vlastně vyprovokovala moje nejmladší vnučka Verča. Od školky hraje na sopránovou flétnu a před vánocemi 2013, to chodila do druhé třídy, jsem jako správný dědeček naznal, že by to chtělo její zájem nějak podpořit. Tak jsem ji vzal do rakouské družební obce hrát o adventu a tam jsem řekl: „Za rok si pod stromečkem zahrajeme koledy spolu“, aniž bych tušil, jak toho dosáhnout. Ale slib je slib, tak jsem začal experimentovat. Záhy jsem přišel na to, že:

  • ty dvě kytary, co máme doma, jsou obě špatné,
  • moje prsty na běžný kytarový hmatník nenarostly.

Nastala otázka, co s tím. Přirozeně jsem nechtěl investovat víc než bylo nutné, protože výsledek byl silně nejistý, ale zase jsem nechtěl ztratit tvář. Hledal jsem tedy strunný nástroj, podobající se kytaře, ale podstatně méně náročný na obsluhu, a našel jsem ukulele. Nejdřív jsem (asi naštěstí) propásl příležitost koupit levný nástroj v Lídlu, tak jsem koukal po internetových fórech a obchodech, a nakonec padla volba na sopránové Lanikai ULU-21.

ULU-21

ULU-21

To tehdy přišlo na nějakých 1600 (dnes přidáte nejméně 500, je vidět, jak nám ta koruna pěkně klesla…). Pro začátek to byla víc než dobrá volba.

Akce
  • Nyní nemáme žádné plánované akce
AEC v1.0.4
Návštěvy
0059326