A je tady sedmdesátka. Jak je vtipně napsáno na triku, které jsem při té příležitosti dostal, mám ji na krku, už mi ji nikdo neodpáře, ale zato můžu pouštět v šalině sednout daleko mladší ročníky. A to je dobrý pocit!

Oslavy tentokrát proběhly o den dřív než by se slušelo, tedy v sobotu 19. září. Možná proto mi vypadlo pět z pozvaných hostů, z toho dva pivaři, takže bečka se nakonec nekonala. Což nakonec nevadilo, piva, vína i jídla bylo dostatek, alespoň si nikdo nestěžoval. Dokonce jsme ještě dostali  litr Becherovky od dalšího oslavence (dík!) předem, abychom mu zahráli. (Poprvé jsem hrál na kšeft, a to zrovna rodině značně muzikální…). Odmítnout se nedalo, takže ze dvou žádaných a tří slíbených bylo nakonec šest zahraných písniček. Asi to nebylo tak špatné, protože nás ani nechtěli pustit zpátky.

Za účasti mých dvou parťáků z UO a Lídy, která se nechala přesvědčit na přinesení kytary, se oslava zvrhla na pusté muzicírování. Do toho ještě přišla velmi očekávaná a vítaná Jarmila s akordeonem a nějakými chřestítky, takže se hrálo a zpívalo fest… Nebýt toho, že na neděli byl naplánován společný koncert s Třetím podáním, snad bychom hráli až do rána.

První polovina oslav tak dopadla na výbornou.

P.S. Děkuji všem za přání a dárky, ale nejlepším dárkem pro mne byla vaše účast na společném večeru, že jste vydrželi moje hraní a že jste mě podpořili psychicky, takže jsem zvládl nedělní koncert téměř bez trémy. Moc dík!

Akce
  • Nyní nemáme žádné plánované akce
AEC v1.0.4
Návštěvy
0063364